Co budeme dělat přes zimu?
Tento týden byl docela akční, hlavně tedy pro Péťu. V úterý ráno jsme jeli k mé babičce, Peťoví prababičce. Ta nás pohostila výborným obědem, po kterém jsme spolu s Péťou vyrazili na procházku. Peťulka se hezky vyspinkal, vcelku nás překvapilo, že vydržel spát v kočáru přes hodinu. Po návratu babička udělala kávu a dala na stůl koláčky ?. Proste bááájo. No a nebyly bychom to my, kdybychom celou kávu neprokecaly ?.
Michalka mi poslala fotečky z mini focení, kde se Peťulka fotil na Vánoce a zároveň poslala jednu z podzimního focení. Z fotky jsem nadšena ?.
Pak už byl ale čas, abychom jeli zpět do Horoměřic. Tam nás totiž čekal hřeb dne ?. Péťa šel na zkušební hodinu na ,,Hrátky s batolátky”. Provozuje je centrum rodinné pohody v Horomeřicích. Jedná se o formu her (zpěv, tanec, jemná motorika atd.) s dětmi od jednoho roku do cca dvou a půl. Ano, Péťa tam je nejmladší, není mu ještě ani rok, ale zamiloval si to. Vše má ovšem své pro a proti. Hodina se odehrává v herničce soukromé školky, kde je plno hraček. No a které dítě by chtělo zpívat kolo kolo mlýnský, když si muže hrát třeba s auty. Ale užili jsme si to.
Ve středu jsme šli dopoledne na hřiště, kde jsme potkali maminku s malým Matyáškem z batolátek, chviličku si kluci prohráli. Konečně si Péťa začíná hrát. Tento týden si Peťulka zamiloval kachničky, které chodíme krmit. Ve čtvrtek jsem se konečně dokonalá k vydlabání dýně. Péťa měl strach, ale zároveň se na ní chtěl stále koukat.
V pátek jsme odpoledne a večer prožili v Modré Stodole, kde jsme si dali večeři s babičkou, dědou a strejdou ( z Moravy).
Sobota byla ovšem z jiného soudku. Náš Tomášek (můj synovec od sestřičky), slavil 9. narozeniny. Je to velký kluk a bez pořádné oslavy by to nebylo ono. Všude spousta dobrot a já jsem sotva dýchala. No bodeť ne, když jsem si asi třikrát přidala dort ?. Po návratu domů, musel manžel odjet do hasičárny, kde se držela pohotovost, kvůli blížící se vichřici. Za dvě hodinky byl doma, ale v neděli ráno jel znovu.
Hasiči Praha Suchdol měli jen za neděli 17 výjezdů, mezi které patřili polámané stromy a ulítané střechy. Nám to vzalo vypuštěny bazén, kus plotu a převrátil skleněný stůl (naštěstí se nerozbil). Vichřice s názvem Herward nebyla vůbec příjemná ani z domova. Jen jsem to s Peťulkou pozorovala z okna a modlili se, ať už je konec.