Co jsme dělali od 14.8.-20.8.
Tento týden byl takový cestovatelský ☺️. V úterý jsem jela k rodičům, se kterými jsem se vydala na Orlickou přehradu, do kempu Trhovky. Sem jsme jezdívali celé dětství. Já jsem tu poprvé byla prý v mých 4 měsících pod stanem. No osobně si to s Péťou neumím představit, každopádně vzpomínky se objevili hned jak jsmě vyjeli na přehradu. Vzpomínám si , že jsem si vždy přišla jak u moře, svítilo sluníčko a Vltava se třpytila ?.
První zastávkou byla restaurace, kde jsme si dali oběd a pokračovali v procházce po kempu. Šli jsme se podívat, kde jsme stanovali a u toho jsme vyprávěli historky. Hodně věci se tu ale změnilo. Vždy museli naši předem postavit stan, aby jsme měli dobré místo. Blízko vody, ne daleko od zachodů a aby stan stal u cesty, ale zase ne tak blízko, aby nás každý kolemjdoucí očumoval. Trávili jsme tu i tři týdny. Mamča měla dovolenou a táta jezdil na víkendy. Budka ze které jsme mu v týdnu volali, tu už není a tobogan taky ne. Nejvíc mě však překvapilo, že byl kemp poloprázdný.
Procházka to byla pěkná a po návratu k našim jsme se šli projít ještě jednou. Pak jsme poseděli a já unavená z vedra a z cestování jela domu a Péťa šel rovnou do vany a spát.
K rodičům jsem se znovu vrátila ve čtvrtek, kdy jsme zašli na oběd do restaurace, kachnička se zelím a nádivkou, byla jasná volba. Péťa dostal připravený příkrm a potom jsme se ještě s mamkou zastavili v kavarně na lattečko se zakuskem.
V pátek jsme šli se známou nedaleko od nás na dětské hřiště. Ona s dvouletou holčičkou a já s Peťulkou. Péťa je vždy šťastný, když se může hrabat v písku a houpat na houpačce. Tento den jsme šli na hřiště ještě dvakrát. Prostě doma to bylo ukníkané a mrzuté miminko, při příchodu na hřiště usměvavé dítě.
Týden jsme završili procházkou už i s tatínkem a pejskem Edíkem. Těšíme se co budeme dělat další týden.