První noc bez Péti
V pondělí jsem měla sraz v Letňanech s kamarádkou a zároveň bývalou kolegyní Verčou. Daly jsme si kávu v restauraci v prostorách KIKA, kde je jak jsem již psala recenzi malý hrací koutek. Musím uznat, že od posledně se změnila obsluha a byla velice příjemná. Oběd byl opět výborný. Po něm jsme vyrazili na nákup do Lidlu, kam jsme jeli i s mou ségrou a synovcem. Napadlo nás, že bychom mohly dát ještě kávu v nedaleké cukrárně, kde je mimo jiné také koutek. A musím uznat, že to byl super nápad. Kluci si prohráli a vůbec nás ,,nepotřebovali” a my jsme v klidu pokecaly.
V úterý jsme byli na batolátkách, kde jsme nebyli skoro 5 týdnů a musím uznat, že za těch pár týdnů se Péťa vyšvyhl z toho lezícího po čtyřech, do opravdového velkého kluka. Krásně zpolupracoval a poprvé jsme si to poradně užili.
Pátek mě zaskočila pořádná rýma a začíná posmrkovat i Peťulka. Nicméně i tak jsme ho v sobotu odvezli k mým rodičům, kde bylo v plánu, že přespí. Přiznám se, že mi bylo těžko už od pátku a ve chvíli, když jsem odjížděla, tak jsem se neubránila slzám. Ale večer jsme si užili. A po dlouhé době i noc bez přebalování a dělání mlíčka ?./
V neděli dopoledne jsem si pro Peťulku jela a překvapilo mě, že byl dost utahaný a takový unavený. Odpoledne jsem mu naměřila zvýšenou teplotu kolem 37,4 a večer už to bylo 38,5.