Máme kde spát, konečně! (2.10. – 8.10.)
Konečně jsme se dočkali, skoro po šesti týdnech nám přivezli postel. Ovšem nadšení vystřídalo lehké znepokojení. Postel byla zabalená do šesti balíků, které jsem sotva zvedla, ale řídič je donesl pouze k prvním dveřím. Nechat jsem je tam nemohla a tak šel Péťa do postýlky a na mě bylo jí natahat do bytu. Naštěstí nejsem žádné ořezávátko a zvládla jsem to.
V úterý ráno přišel balík s novou autosedačkou pro Peťulu. Byl z ní nadšený a pořád na ní lezl. Odpoledne přijel manžel s kolegou a vrhli se na sestavování již zmíněné postele. Měli hezkou představu o tom, že ji postaví a pak skočí na pivčo. Ovšem realita byla jiná. V půl 12 jsem vezla kolegu na metro a my s manželem spali na zemi mezi sedačkou a rozestavěnou postelí. Ve středu vše domontovali, ale spala jsem na ni sama. Manžel jel na noční. Nemusím popisovat jeho kyselý a závistivý pohled ?.
Ve čtvrtek ráno si manžel lehl a užíval si zasloužený spánek, zatímco já s Peťulkou jsme vyrazili k sestře. Nasbírala s rodinnou pár hub a tak se semnou podělila. Ovšem nebyly bychom to my, kdybychom půlhodinové kafíčko nepřekvalifikovaly a neudělali z něho tour the Prague ?. Jela na kontrolu k lékaři, kam jsme jí s Péťou doprovodili a posléze jsme se vydali na Zličín. V DM drogerii jsme koupili jídlo pro Péťu a zašli jsme na oběd a něco málo ponakupovat.
V pátek opět manžel přijel z práce až ráno a abychom ho nechali odpočinout, vyrazila jsem s malým za tatínkem na kafčo. Maminka mi vyzvedla recept a léky z Alergologie, takže jsem si je tam rovnou vzala. Cestou domů jsem se zastavila za tchýni v práci, která koupila 2,5kg hovězího masa pro Peťulku. To jsem si naporcovala a dala zamrazit.
V neděli jsme strávili dopoledne jako rodina na Břevnovském posvícení a zašli na oběd s manželovým strejdou. Týden jsme završili prací ?. Bylo potřeba pověsit poličku a nějaké obrázky a fotky. Začíná se nám ten nás byteček rýsovat.
