Zavádění příkrmů u NE-KOJENÉHO miminka
Zavádění prvním příkrmů se uvádí, že se má začít u kojených dětí v 6. měsíci, u nekojených již ve 4. měsíci a to byl náš případ. Zavádění u obou začíná stejně, jen kojené děti jsou lehce v tomto pozadu.
Přesně v den, kdy Peťovi byly 4. měsíce jsem mu dala asi 2 lžíce uvařené a rozmixované mrkvičky. Každý mi říkal, že toho zprvu moc nesní a budu ráda, když do něho dostanu aspoň něco, aby si mohl zvyknout na jinou stravu. Péťa to hned zbaštil a od té doby se cpe ???.
Postupně jsem přidávala brambor, brokolici, dýní (ta se doporučuje jako první příkrm místo mrkve, kvůli tomu, že mrkev je hodně alergení), cuketu, červenou řepu, hrášek, batáty, špenát, květák atd.
V 6. měsíci jsem začala podávat maso. Nejprve telecí a hovězí (červené maso obsahuje nejvíc železa, do 6. měsíce miminko čerpá z toho co získalo z bříška od maminky). Postupně jsem dávala krůtí, kuřecí, králiči atd.
V cca 7 a půl měsících jsem zavedla rýži, těstoviny, kuskus a pohanku.
Od 8 měsíce mixuji jen maso a přílohu se zeleninou jen rozmačkám (to záleží na zoubkách).
Jednou týdne se snažím dávat rybu a jednou týdne místo masa žloutek.
Od 10. měsíce jsem začala vařit jídla trochu chutněji, přeci jenom do teď to připomínalo lehce nemocniční stravu. Péťa miluje rajskou ( tepelně upravené rajské ztrácí veškeré alergeny), maso na kmínu s rýži, vývar s nudličky, a nebo s kapaním, nebojím se přidat i máslo.
Stravu jsem se snažila vždy cca 2 měsíce držet ve stejných kolejích, kvůli zvyku a případných reakcí. Abych vše přidávala postupně a nebyl to pro něho šok. Přeci jenom z mlíčka přejít během půl roku na normální stravu je pro tělo záhul.